závěti a jiná pořízení pro případ smrti

Pořízením pro případ smrti je závěť, dědická smlouva, listina o vydědění, odkaz, dovětek či určení správce pozůstalosti.

Závěť

Závěť je odvolatelným projevem vůle, kterým pořizovatel pro případ své smrti zůstavuje jedné nebo více osobám podíl na pozůstalosti. Dědění podle závěti má přednost před děděním ze zákona. Pokud pořizovatel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, dědí se podle této závěti a nikoli ze zákona. Pořízením závěti je tak možno předejít majetkovým sporům mezi dědici. Je však třeba pamatovat na práva tzv. nepominutelných dědiců, kterými jsou potomci pořizovatele, a kteří mají právo na vyplacení povinného dílu. Výše povinného dílu činí u nezletilého potomka tři čtvrtiny a u zletilého potomka jednu čtvrtinu jeho zákonného dědického podílu. V závěti lze též ustanovit náhradníka pro případ, že dědic ustanovený závětí dědictví nenabude. Závěť může též obsahovat vedlejší doložky, kterými jsou podmínka, doložení času nebo příkaz.

Závětí může pořizovatel povolat též vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a jak bude odměňován. Úkolem vykonavatele závěti je dbát o řádné splnění poslední vůle zůstavitele. Nebyl-li povolán správce pozůstalosti, vykonavateli náleží také správa pozůstalosti.

Závěť může být sepsána vlastní rukou pořizovatele (závěť holografická), jinak než vlastní rukou pořizovatele, např. na počítači (závěť alografická), která vyžaduje účast dvou svědků nebo ve formě notářského zápisu.

Závěť sepsaná ve formě notářského zápisu poskytuje pořizovateli největší jistotu, že pozůstalost bude rozdělena podle jeho skutečné vůle a že bude nalezena. Originál závěti zůstává v úschově u notáře, který závěť sepsal, a který povinně oznámí sepsání závěti do systému Evidence právních jednání pro případ smrti vedeného Notářskou komorou České republiky. Notář, který je později pověřen projednáním pozůstalosti, je povinen provést v této evidenci tzv. lustraci a příslušnou závěť si od notáře, který závěť sepsal (případně jeho nástupce,) vyžádat do dědického spisu.

Pořizovatel může svou závěť kdykoliv zrušit, a to buď pořízením nové závěti (v jakékoliv dovolené formě) nebo jejím odvoláním. Závěť sepsanou ve formě notářského zápisu je možno zrušit též jejím vydáním zpět pořizovateli.

Dědická smlouva

Dědickou smlouvou povolává pořizovatel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Nelze ji jednostranně odvolat nebo změnit. Dědická smlouva vyžaduje formu notářského zápisu.

Dědickou smlouvou se dědic může též předem zříci svého dědického práva a to i ve prospěch jiné osoby. Takové zřeknutí však platí, jen stane-li se tato osoba dědicem. Dědic se může vzdát i jen práva na povinný díl.

Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li pořizovatel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.

PROHLÁŠENÍ o vydědění

Potomci zůstavitele jsou tzv. nepominutelnými dědici, kterým bez ohledu na ustanovení závěti náleží právo k zákonem stanovenému podílu na pozůstalosti. Záleží však na nich, zda toto právo uplatní či nikoliv.

Právo na povinný díl nepominutelného dědice může zůstavitel vyloučit buď příkazem k započtení toho, co od něj nepominutelný dědic za života bezplatně obdržel, nešlo-li o obvyklá darování nebo tím, že nepominutelného dědice vydědí.

neposkytl pořizovateli potřebnou pomoc v nouzi,
neprojevuje o pořizovatele opravdový zájem, jaký by projevovat měl
byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze, nebo vede trvale nezřízený život.

Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projevil jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí, ledaže by byli samostatně vyloučeni z dědického práva.
Pořizovatel může vydědit i potomka, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Povinný díl vyděděného však musí být zůstaven jeho potomkům.

Odkaz

Odkazem se přikazuje dědici, aby osobě, v jejíž prospěch je odkaz zřízen, vydal určitou věc buď z pozůstalosti nebo z vlastního majetku. Odkaz se zřizuje tak, že pořizovatel v pořízení pro případ smrti, kterým může být dědická smlouva, závěť nebo tzv. dovětek, přikáže dědici, aby odkazovníku vydal předmět odkazu. Odkazovník není dědicem, věc z pozůstalosti nenabývá přímo, ale až od osoby obtížené odkazem. Má jen pohledávku na vydání určité věci, popřípadě jedné či několika věcí určitého druhu nebo na zřízení určitého práva. Každému z dědiců však musí z hodnoty dědictví zůstat alespoň jedna čtvrtina odkazy nezatížená.

Dovětek

Dovětek je pořízením pro případ smrti, kterým se neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření. Dovětkem se může zřídit odkaz nebo stanovit vedlejší doložky – stanovení podmínky, doložení času, uložení příkazu. Podmínka může být buď odkládací (povolaný se stane dědicem či odkazovníkem až splněním podmínky) nebo rozvazovací (splní-li se podmínky, právo dědice či odkazovníka zanikne). Vedlejší doložka doložení času určuje, že dědic či odkazovník má nabýt právo později než smrtí pořizovatele nebo jen na určitou dobu. Příkazem může pořizovatel dědici či odkazovníka omezit tím, že mu nařídí, aby splnil příkaz. Dovětek může být pořízen buď současně se závětí, nebo samostatně.

Správce pozůstalosti

Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části a tak určit, aby pozůstalost až do skončení řízení o pozůstalosti spravovala osoba, které důvěřuje. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu notářského zápisu. Pořizovatel může určit, jaké má správce povinnosti a zda i jak bude odměňován. Pokud je správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví, že zůstavitel zemřel. Jinak se správce pozůstalosti ujme správy, jakmile je o tom vyrozuměn soudem. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, a tedy činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje. K jednáním přesahujícím prostou správu se vyžaduje souhlas dědiců. Byl-li povolán vykonavatel závěti, řídí se správce jeho pokyny.

Určení správce pozůstalosti zapisuje notář do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.